Moc ráda řídím
Byli jste někdy na nějakém automobilovém závodě? Já ano. Protože auta mám ráda. Taky už jako malá holka jsem si moc nehrála s panenkami ani žádnými jinými hračkami. Zajímaly mě opravdu pouze auta a nějaké robotické věci. Takže jsem byla velmi ráda, že mám bratra, který byl o dva roky starší než já, takže měl taky doma hodně autíček. A to jak obyčejných autíček na parádu, tak taky autíček na ovládání. A právě ta autíčka na ovládání byla opravdu perfektní. Mě to moc bavilo a abych pravdu řekla, věděla jsem, že bych chtěla být třeba profesionální řidička aut.
Jenomže už to tak bývá, naše sny se někdy splní a někdy se nesplní. Mně se sen o automobilové závodění rozhodně nesplnil, protože jsem nemohla udělat řidičský průkaz. Měla jsem něco s kolenem, a to mi bránilo opravdu používat nohu při řízení auta. Byla jsem už dvakrát na operaci, ale zatím se to nelepší. Lékaři mi řekli, že ještě mám třeba rok počkat. Měla jsem něco s kolenem a je to docela hodně špatné. Takže nevím, jestli někdy v budoucnu vůbec budu moct řídit auto a vlastnit ho.
Je to ale opravdu můj velký sen. Taky jsem chtěla pracovat tak, že bych třeba něco rozvážela, jen abych mohla používat při práci auto. Půjdu se modlit a budu doufat, že se mi má noha spraví a já abych si mohla udělat řidičský průkaz. Protože bydlím na vesnici a do města to mám opravdu daleko. Takže musím jezdit autobusem anebo jezdit na elektrokole, na kterém mě koleno tak nebolí. Protože v autě ho mám dlouho na jednom místě, tak to je docela potom bolestivé. Při řízení auta mě koleno vážně bolelo, takže je mi moc líto, že jsem nemohla pokračovat v kurzu pro řidičák. Nevím, jak budu dojíždět do práce, která je skoro třicet kilometrů daleko. Na kole to jistě nepůjde a autobus? Má moc málo spojů, abych se dostala včas do práce. Bez auta je to složité.