Mobil ve škole
Vzpomínám si na tu dobu a na ten čas, kdy jsem poprvé měla mobilní telefon. A bylo to asi v šesté anebo v sedmé třídě a musím říct, že jsem byla opravdu hodně překvapená, když jednoho dne moje máma mi podávala takovou malou krabici, která byla zabalená v novinách. Absolutně jsem vůbec netušila, co to může být. Sice jsem si přála walkmana anebo mobilní telefon nebo videohry, ale vůbec jsem netušila, že se mi přání splní během dvou týdnů. Navíc moje máma mi říkala, že vůbec nemá na to peníze, aby kupovala nějaké tyto věci. Že musí prvně platit účty a kupovat jídlo a taky platit půjčku, že až všechno bude mít zaplacené a zbydou mít nějaké peníze, tak potom může dělat něco jiného a nakupovat. Takže si jistě umíte představit tu mou velkou radost, když jsem se rozbalila krabici a uviděla jsem tam obrázek mobilního telefonu.
A bylo to opravdu velice příjemné, moje nadšení opravdu nemělo konce a mamince asi štěstím ukápla nějaká ta slzička. A taky jsem si řekla, že mám veliké štěstí, že mám takovou mámu, která mi pořídila mobilní telefon. Byla jsem ráda, protože mobilní telefon ve škole už měli úplně všichni, jenom já jediná ne. Takže je moje štěstí bylo o to více dvojnásobné a velké, že jsem konečně už taky zapadla do party. Rychle jsem si vzala telefonní číslo na svou nejlepší kamarádku a taky na další kamarádky, kterým jsem potom ihned chtěla zavolat.
Potom jsme se prozváněli, to si jistě dokážete představit, protože tohle se dříve dělalo stále. Nyní už mám jiný mobilní telefon, takový, co je lepší, ale nikdy nezapomenu na ty časy, co mi moje maminka pořídila takový malý obyčejný mobilní telefon, ze které už jsem byla velice nadšená. Mnoho lidí taky dostal svůj první mobilní telefon na základní škole, ze kterého byly velice nadšení a byli samozřejmě jak jinak než u vytržení.